ALIKVOTNÍ ZPĚV s Janem Staňkem od A do Z (online)

JMÉNO LEKTORA: Mgr. Jan Staněk, CSc.

PROFESNÍ MEDAILONEK: Sbormistr a vedoucí mnoha seminářů s různými sbory. Alikvotnímu zpěvu se věnuje již 25let, zejména jeho použití ve sborovém zvuku. Založil a vede Alikvotní sbor Spektrum (Praha), který ve svém oboru patří mezi světovou špičku.

• Alikvotní tóny

• S každým tónem, který slyšíme, zní i jeho alikvotní tóny. Jejich frekvence je násobkem frekvence slyšeného tónu. Tyto vyšší tóny zní obvykle slabě, takže je většinou jako samostatné tóny ani nevnímáme. Jsme zvyklí je slyšet a interpretovat jako barvu základního slyšeného tónu. Podle charakteristického „namíchání“ alikvotních tónů pak poznáme, zda je tón zpíván ženou či mužem nebo hrán na nějaký hudební nástroj.

 

• Alikvotní zpívání

• Na hudebních nástrojích je často možné alikvotní tóny zdůraznit tak, že jsou slyšitelné jako tóny samostatné. Podobně i při zpěvu lze nastavením úst vytvořit rezonanční prostor, aby některý z alikvotních tónů zcela zřetelně vynikl. Potom jeden zpěvák zpívá dva různé tóny současně. Kromě obvyklého tónu vytvořeného hlasivkami zní i alikvotní vysoký tón podobný tónu flétny. Je to velmi krásné. Vysoký alikvotní tón zní totiž (ve vztahu k základnímu) dokonale intonačně čistě. Falešně jej  zazpívat ani nelze. Fyzika to nedovoluje.

 

• Historický vývoj

• Historickou kolébkou tohoto způsobu zpěvu je východní Asie. V oblastech Mongolska, Tuvy a Tibetu je alikvotní zpěv již po staletí součástí lidové kultury a i meditačních náboženských obřadů. Asiaté zpívají několika různými alikvotními technikami (khöömei, kargyraa, sygyt, borbangnadyr a ezengileer). Nad zpravidla nepohybujícím se základním tónem zní jednoduchá melodie zpívaná v alikvotních tónech. Základní tón bývá však často (z hlediska evropské estetiky) nehezký, hrubý. Taková písničká bývá zpravidla doprovázena na nějaký strunný nástroj.

 

• Západní alikvotní zpěv

• Během posledních třiceti let se někteří Evropané pokoušeli tomuto způsobu zpěvu v Asii naučit a přenést jej v nějaké formě do naší kultury. Zejména David Hykes, Michael Vetter položili základy novému - evropskému – způsobu alikvotního zpívání (ng- technika, bird-technika, gong-technika). Zájem o tento druh zpěvu byl vyprovokován v 70. letech i významnou skladbou Karlheinze Stockhausena „Stimmung“.

• Alikvotní tóny zpívané „evropským“ stylem nejsou sice tak zřetelné jako asijské, celkový zvuk je však i z hlediska evropské estetiky krásný. Terminologie popisu těchto technik doposud není jednotná.

 

• Současný vývoj ve světovém alikvotní hnutí

• Mezinárodní společenství alikvotních zpěváků a sborů se v současné době intenzivně formuje a propojuje. Počet alikvotních zpěváků v posledních letech velmi rychle roste a internet jim umožňuje se i rychle mezi sebou seznámit. Podstatnou roli hraje zde webový portál http://overtones.ning.com/ a také portál www.oberton.org vynikajícího zpěváka a propagátora alikvotního zpěvuWolfganga Sause.  Kromě erudovaných hudebníků – zpěváků (Christian Zehnder, Wolfgang Saus, Stuart Hinds, Sarah Hopkins, Christian Bollman, Baird Hersey) se alikvotnímu zpěvu věnují často i nadšenci, kteří alikvotně zpívají k meditačním a relaxačním účelům.

 

• Alikvotní pěvecké sbory

• David Hykes (sbormistr Harmonic choir) v 70.tých letech a později Christian Bollmann (1985-sbormistr Obertonchor Düsseldorf) začali experimentovat i se zvukem alikvotního zpěvu ve sboru. A právě zde se ukázal alikvotní zpěv ve své plné nádheře. Výrazněji znějící alikvotní tóny vedou zpěváky k nebývalé intonační čistotě a malé intervaly mezi vysokými alikvoty vytvářejí vysoko znějící krásné disonance. Vznikají okouzlující zvukové obrazy. Již jen zvuk alikvotního sboru není s ničím dosavadním neporovnatelný a je fascinující.  V Čechách se sborovému alikvotnímu zpívání věnuje Alikvotní sbor Spektrum.

 

• Skladby pro pěvecký sbor s využitím alikvotních pěveckých technik

• Elementárních alikvotních efektů lze ve flexibilním pěveckém sboru dosáhnout již po půlhodinové instruktáži. Zpěváci sice většinou ještě nevědí, které alikvotní tóny právě zpívají, přesto jimi zvuk sboru již velmi obohacují. Několik skladeb s takovým sborovým zvukem vytvořila Sarah Hopkis.  Nejznámější  z nich – „Past life melodies“ byla např. provedena i 7000 členným sborem při zahajovacím ceremoniálu Atletického šampionátu ve Stutgartu 2000. Podobným způsobem lze zvukově obohatit řadu klasických sborových skladeb (v nichž autor alikvotní tóny nepředepsal).

• Další krásné skladby, které však od zpěváků již vyžadují hlubší alikvotní zkušenost, napsal Stuart Hinds, objevují se i skladby pro klasický pěvecký sbor a alikvotní sólo.  Skládají je ale většinou jen alikvotní zpěváci, protože mezi skladateli doposud není dostatečná informovanost o omezeních a možnostech alikvotního zpívání.

 

• Program Overtonanalyzer

• Wolfgang Saus navrhnul a Bodo Maass vytvořil (2007) počítačový program, který problematiku alikvotních tónů ilustruje. Ve spojení s mikrofonem je možné demonstrovat přítomnost alikvotních tónů ve zpívaném nebo hraném zvuku. Zejména skladatelům a zpěvákům umožňuje se v možnostech alikvotního zpívání velmi rychle orientovat.

 

• Ladění normálního pěveckého sboru prostřednictvím alikvotních tónů

• I ve zvuku  a ladění normálního pěveckého sboru hrají alikvotní tóny velmi podstatnou roli. Zpívá-li zpěvák „ostřejším“ hlasem je podíl alikvotních tónů v celkovém zvuku výraznější než při zpěvu na „měkkém“ tónu. Nejpodstatnější alikvotní tón, který vnáší do zvuku harmonický charakter (tj. není kvintou nebo oktávou),  je durová tercie (5. alikvotní tón).  Proto při „ostřejší“ barvě tónu zní se základním tónem slabě i jeho durová tercie. Tento efekt není ovšem při „měkké“ barvě základního tónu takřka patrný. Zhruba lze říct, že jeden tón zpívaný „ostrou barvou“ má durový charakter. 

• Z těchto fyzikálních vlastností pěveckého tónu vyplývají pak jednoduchá pravidla – jak totiž volit barvy v jednotlivých hlasových skupinách sboru, aby požadovaný durový nebo mollový charakter zvuku vylepšovaly a nikoliv zhoršovaly.

• Efekty lze snadno ilustrovat i v obyčejném pěveckém sboru, jehož zpěváci nemají o existenci alikvotních tónu žádné tušení.

 

• Autor textu: Jan Staněk
•  Literatura: 
• Wolfgang Saus,
• Oberton singen, T 
• raumzeit-Verlag, 2004,  
• Bodo Maas Overtonanalyzer,  
• Mark C. van Tongeren: Overtone singing, Fusica, 2002,

Pokud vás téma zaujalo, můžete nalézt další inspiraci v knihách lektorky kurzu: Muzikoterapie a specifické poruchy učení (Grada 2011) a Muzikoterapie a edukace (Grada 2017) nebo v komplexním studijním programu: Muzikoterapie.   Během ZOOM setkání je třeba mít zapnutou kameru. Informace ke kurzu (návod pro instalaci aplikace ZOOM) včetně přihlašovacích údajů obdržíte emailem po zaplacení kurzu.Kapacita kurzu je OMEZENA. O přijetí do kurzu rozhoduje pořadí obdržených přihlášek a uhrazení poplatku.    

ZAVÁDĚCÍ CENA KURZU: 450,- do 01.04.2021 / 600,- od 01.04.2021

Pro studenty a absolventy AA: 400,- do 01.04.2021 / 550,- od 01.04.2021